Strip-cenze:

Bratři Baťkové zavzpomínali na Okřídleného vola

Hezký dárek uchystali plzeňským divákům Petr a Pavel Baťkové, když se ve svátečním čase mezi Vánocemi a Novým rokem představili v Divadle Dialog s reprízou aktovky Slawomira Mrožka Strip-tease v režii Petera Chmely.

Sami interpreti si jistě v prostorách Divadla Dialog rádi zavzpomínali na svoji někdejší výraznou neprofesionální divadelní etapu v čele skupiny Okřídlený vůl. Petr Batěk působí v současné době v Městském divadle v Mostě a Pavel Batěk po ukončení studia herectví na DAMU je čerstvým členem pražského Divadla na Vinohradech.

Mrožkova "absurdní" aktovka napsaná v roce 1961 si dodnes uchovala svoji naléhavost a aktuálnost. I když byla v době svého vzniku jistě chápána především jako umně jinotajná kritika dobových dogmat, zjednodušeného myšlení, totalitního nátlaku a mnoha dalších nejapností, je dodnes neméně dráždivou v té nejobecnější rovině. V Chmelově koncepci se Mrožkova viditelná tyranizující ruka proměnila ve stejně nemilosrdnou ruku neviditelnou. Říká se sice, že nám dnes vládne neviditelná ruka trhu, ale pro svá nejrůznější omezení jsme svou podstatou už vlastně předurčeni. Nepřestajné ústrky a příkoří je možno ignorovat, podobně jako to činí mrzutější Muž I (Petr Batěk) uchovávající si "vnitřní svobodu" a možnost uvážlivějšího rozhodování kdykoli v budoucnu, anebo na ně okamžitě dle svého nejlepšího svědomí a vědomí reagovat, jak to předvádí rtuťovitější Muž II (Pavel Batěk). Dojde li na "lámání chleba", jsou na tom oba muži pokaždé stejně. Ať se brání tak či onak, můžeme na ně (a vlastně na sebe) pohlížet jako na smutné klauny anebo v druhé části hry jako na tragikomické nešťastníky. Rozehrání obou polovin představení v rozdílných polohách se ukázalo jako nadmíru funkční. Protivenství však není nikdy dost. Přežít lze, ale čeká nás ještě závěrečný "morální striptýz".

Oduševnělé herecké výkony v objevné režijní koncepci plně zaujaly přeplněný Dialog. Bratři Baťkové přislíbili, pokud jim to dovolí pracovní povinnosti, svá vystoupení v Dialogu zopakovat. Bylo by to žádoucí.

Západočeský deník 11.ledna 2005 / autor: Vladimír Gardavský

Nedobrovolný mužský stiptýz

Na začátku se zdálo, že snad půjde o frašku. Dva bezejmenní, pouze očíslovaní muži-klauni jsou spolu v místnosti, do které vešli dveřmi po předchozím "směřování". Vyvádějí psí kusy, červené nosy na tváři. Provádějí krkolomné činnosti a stejně krkolomné jsou i jejich promluvy. Záhy se ale objevují první znepokojivé náznaky - jeden z klaunů Muž II. jakoby se cítil nesvůj, chce dveřmi, kterými se do místnosti dostal, zase odejít a nabádá k tomu i svého druha. Muž I. však chce setrvat. Jeden z nich je záhy sražen k zemi neznámou silou.

Začínáme tušit, že další setrvání v místnosti a rozvíjení klaunské hry by mohlo uvrhnout postavy do záhuby. Něco začne mužům omezovat životní prostor. Stále by bylo možno uniknout dveřmi, Muž I. je ale proti a argumentuje tím, že nechce ztratit svou vnitřní svobodu.

Tu však obří neviditelná Ruka muže nadobro uvězní a začne je zbavovat šatů, jejich lidskosti. Oni zkouší různé obranné strategie, vzdorovat Ruce, prosit ji i lichotit dalším dobrovolným svlékáním. Každý přitom zachovává svůj vlastní přístup, nesouladem v postupu se jejich situace ale ještě zhoršuje. Nakonec se, již téměř nazí, pokusí spolupracovat, je však pozdě. Ruka je zcela svlékne a zahubí.

Polský dramatik Slawomir Mrožek napsal svůj Strip-tease na počátku šedesátých let. Rukou, svévolnou mocí manipulující s lidskými osudy, mu byl i komunistický režim. Režisér Peter Chmela a bratři Baťkové byli nuceni vyznění hry pozměnit tak, aby se vyjadřovala k problémům dneška. Povedlo se jim to bez zásahu do textu!

-tt- červen 2004/zpravodaj festivalu VI.MB'99